Kalendář aktivit
<< prosinec 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Události
ČSSD musí převzít vládní odpovědnost!

09.11.2013 | Interview s Dr. Liborem Roučkem o jeho názorech a práci v Evropském parlamentu v říjnu roku 2013.

Říjen byl v České republice ve znamení předčasných voleb. Jak jste spokojen s jejich výsledkem? Jaký je váš názor na povolební vývoj, zejména na dění v ČSSD?

 

Hlavním smyslem předčasných voleb mělo být vytvoření jasné volební většiny a znovunastolení stability na české politické scéně. Výsledky voleb přinesly bohužel pravý opak. V nově zvoleném parlamentu usedne celkem sedm politických stran a, na rozdíl od situace v minulosti, nemá žádná z těchto stran jasnou většinu, jež by takovou vládu umožňovala.

 

Volby vyhrála ČSSD. Ke zklamání mnohých z nás není volební výsledek takový, jaký jsme očekávali. Přesto se však ČSSD stala vítězem voleb, a má právo jmenovat premiéra a vytvořit vládu. Podobně tomu bylo například v Rakousku, kde sociální demokracie také zvítězila s menším počtem hlasů, než se předpokládalo. Stejně tak i u nás by se mělo vedení strany soustředit na jasný cíl - a sice na sestavení pokud možno stabilní a výkonné vlády. To očekávali od sociální demokracie nejen její voliči. Namísto toho se ale postavila část vedení ČSSD proti předsedovi Sobotkovi a zkomplikovala již tak nelehkou situaci.

 

Co je nyní potřeba udělat? Především urychleně vyřešit nastalou situaci v ČSSD. Je nutné okamžitě ukončit dvojkolejnost rozhodování, které panovalo uvnitř strany v posledních měsících a letech. Jednoznačným lídrem a předsedou ČSSD je Bohuslav Sobotka. Musíme se maximálně soustředit na hlavní cíl a jednat tak, jak od nás voliči, domácí i evropská veřejnost jako od vítěze českých voleb očekávají. To znamená, že musíme převzít vládní odpovědnost, vytvořit i za této těžké vyjednávací situace vládu a bez odkladu se zaměřit na řešení problémů naší země. Je potřeba si uvědomit obrovskou zodpovědnosti, kterou má sociální demokracie, i přes ne zrovna silný výsledek, vůči svým voličům a české veřejnosti. Příčiny tohoto slabšího vítězství by se měly v příštích týdnech a měsících analyzovat a vyhodnotit.

 

Vzhledem k roztříštěnosti politické scény nevidím za současné situace, kromě ČSSD, žádnou jinou politickou stranu, která by byla schopna převzít tuto roli a sestavit vládu. Je to velmi špatná zpráva pro nás pro všechny, ať jsme již voliči té či oné strany. Neboť situace v naší zemi by mohla být ještě horší než nyní, jestliže nebudeme schopni vytvořit jasnou demokratickou většinu. Mnohem více bychom se museli obávat příštích voleb, nejen kvůli výsledkům pro ČSSD. Pravděpodobně by došlo k nárůstu dalších, ještě více populistických a xenofobních stran, než je třeba Úsvit Tomia Okamury.

 

Přejděme k dalšímu aktérovi naší politické scény. U příležitosti státního svátku 28. října si oceněné osobnosti poprvé převzaly státní vyznamenání z rukou nového českého prezidenta Miloše Zemana. Jak hodnotíte výběr oceněných osobností a jste spokojen s dosavadním působením Miloše Zemana v nejvyšším českém úřadu?

 

Pamatuji si na Miloše Zemana z doby, kdy jsem působil jako mluvčí jeho vlády. Vždy jsem si ho vážil jako výrazného politika a osobnosti. Z jeho dosavadního působení ve funkci prezidenta jsem, po pravdě řečeno, poněkud zklamán. Moje očekávání, že se bude chovat jako skutečný, nadstranický státník, pro něhož bude prvním přikázáním zájem českého státu a celé naší společnosti, se nesplnilo. Jak ukázaly volby, příprava, průběh i samotné první hodiny po skončení voleb, nechová se prezident Zeman naneštěstí vůbec nadstranicky.

Také jsem očekával po vyvěšení evropské vlajky na Pražském hradě, že Miloš Zeman jako federalista přijde s jasným konceptem zlepšení a posílení našich vztahů s Evropskou unií. Navštívil sice oficiálně evropské instituce v Bruselu, ale kromě lobbování za tabákovou firmu Philip Morris zde mnoho svých vlastních myšlenek a nápadů nepředstavil.

 

Pokud jde o státní svátek 28. října, zde si myslím, že mi příliš nepřísluší hodnotit oceněné osobnosti. Jistě, mnozí jako například prof. Erazim Kohák nebo Jiří Suchý, si státní vyznamenání plně zaslouží. U některých se však jedná spíše o osobní přátele pana prezidenta, než o lidi, kteří by si zasluhovali vysoká státní vyznamenání.

 

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku si v polovině října osobně převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení barmská politička Aun Schan Su Ťij. Laureátkou ceny se stala již v roce 1990, ale až do roku 2010 byla vojenskou juntou držena v domácím vězení. Čím Schan Su Ťij inspiruje dnešní svět?

 

Aun Schan Su Ťij je pro mě pokračovatelkou tradic Gándhího a Václava Havla. Mírovou a nenásilnou formou bojuje za lidská práva, občanské svobody a za demokracii. Ne náhodou jmenovala paní Schan Su Ťij ve svém projevu v Evropském parlamentu příklad sametové revoluce v Československu. Navzdory obrovské geografické vzdálenosti jsou Češi a Slováci stále vzorem a inspirací pro mnohé obhájce lidských práv a demokracie v Myanmaru neboli Barmě.

 

Pokud jde o letošní Sacharovovu cenu, zde se Evropský parlament rozhodl udělit tuto cenu pákistánské dívce Malale za její ohromnou osobní statečnost při prosazování práva na vzdělání pro ženy a dívky. Sacharovovu cenu jí předáme ve Štrasburku 11. prosince.

 

A nyní se pojďme zaměřit na okolnosti spjaté s připravovaným summitem ve Vilniusu, kde budou podepsány asociační dohody s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií. Reakce a nátlak ruského souseda pocítila mimo jiné i členská země EU Litva. Lze se proti takovému jednání bránit?

 

Koncem listopadu letošního roku mají být ve Vilniusu podepsány, případně iniciovány, asociační dohody s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií. Ruská strana chápe tento krok téměř ve smyslu myšlení studené války jako ztrátu vlastních pozic ve svém sousedství. Má dojem, a to se týká hlavně Ukrajiny, že Ukrajinci svého ruského bratra zradili, a jako takoví musejí být potrestáni. Z tohoto důvodu vyvíjejí Rusové obrovský tlak na Kyjev, Kišiněv a ostatní země v regionu mezi Ruskem a Evropskou unií. Kupříkladu nátlak, který bych spíše nazval vydíráním, na Arménii, které bylo vysloveně vyhrožováno a nakázáno podobnou smlouvu s EU nepodepisovat. Vůči Litvě byla a stále ještě jsou uplatňována nejrůznější omezení a šikany zaměřená především na řidiče nákladních aut na hraničních přechodech.

V této souvislosti jsem se setkal s komisařem Algirdasem Šemetou, který je zodpovědný za oblast celní unie, daní a za boj proti podvodům. Vyjádřil jsem nejen jemu, ale i při rozpravě, kterou jsme na toto téma vedli na plenárním zasedání Evropského parlamentu, Litevcům a dalším baltským státům jednoznačnou podporu. V této otázce jsme se v Evropském parlamentu shodli napříč politickým spektrem - s částečnou výjimkou komunistů. Takováto šikana a útoky proti jedné členské zemi jsou považovány za útoky na celou Evropskou unii. Litevcům jsme tímto vyjádřili naprostou solidaritu a podporu. Není přece možné, aby se ve 21. století chovalo Rusko jako v dobách Sovětského svazu.

Pokud jde o země jako je Ukrajina nebo Moldavsko, ani ty nechce EU nechat na holičkách. Jako příklad mohu uvést konkrétní pomoc Moldavsku. EU přijme na svůj trh nejen více moldavských produktů jako víno, které nyní čelí výraznému omezení ze strany Ruska. Zároveň se také pracuje na urychlení výstavby plynovodu mezi Rumunskem a Moldavskem, aby už od příštího roku nebylo 100% závislé na ruském plynu, a vystaveno nechutným hrozbám, jaké předvedl zvláštní ruský velvyslanec pro tuto oblast pan Rogozin. Jsem přesvědčen, že takovéto jednání ze strany Ruska vede jak Rusko, tak vztahy mezi EU a Ruskem, do slepé uličky. Koneckonců již nežijeme ve druhé polovině 20. století v době studené války a rozdělené Evropy. Naším společným zájmem by mělo být vytvoření zóny míru, stability a spolupráce od Brestu po Vladivostok - samozřejmě i s účastí Ruska!

 

Ukončeme náš rozhovor dalším dějstvím aféry ohledně nelegálních odposlechů. Ministr zahraničí John Kerry již veřejně přiznal, že americké tajné služby zašly příliš daleko, když odposlouchávali mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové. Vnímáte tuto aféru jako vážné narušení důvěry mezi USA a jejich evropskými spojenci?

 

Bohužel se jedná o velmi vážné narušení důvěry mezi námi Evropany a Spojenými státy. Zároveň jsem však přesvědčen, že i tento problém se překoná, tak jak to bývá mezi přáteli a partnery. A zde Evropa a Spojené státy byly, jsou a budou strategickými partnery. Nepodaří se to samozřejmě v průběhu několika týdnů nebo měsíců. Pokud se na celou záležitost dívám z té lepší stránky, věřím, že dosáhneme pozitivního dopadu v podobě nalezení rovnováhy mezi bezpečností a ochranou před teroristickými útoky a jinými negativními jevy na jedné straně a ochranou dat a soukromí na druhé straně. A to jak ve Spojených státech, tak v Evropě a v rámci transatlantických vztahů. Debata na toto téma se vede v Evropě a probíhá již i ve Spojených státech. Dalším krokem bude proměna této debaty ve změny příslušných zákonů v Evropě a v USA.

 

 

Všechny tyto aféry povedou na obou stranách Atlantiku postupně k nalezení rovnováhy a k postupnému obnovení důvěry mezi oběma strategickými partnery. V dnešním globalizovaném světě nestačí na řešení mnohých problémů ani USA ani evropské země samy. Jsme nuceni spolupracovat. Podle mého názoru budeme schopni jako přátelé a partneři najít rozumný kompromis, rozumné řešení, tak aby se podobná situace už neopakovala.

copyright © 2009 Dr. Libor Rouček design © Duckdesign | realizace: dakosoft
Podpora