Kalendář aktivit
<< srpen 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
Události
Přijetí eura je v našem životním zájmu!

11.01.2014 | Interview s Dr. Liborem Roučkem o jeho názorech a práci v Evropském parlamentu v prosinci roku 2013.

Jak byste zhodnotil uplynulý rok a co mohou Evropa a svět očekávat od roku 2014?

 

Z pohledu českého občana nepatřil uplynulý rok zrovna mezi ty nejúspěšnější. Naopak si myslím, že za celých 24 let od pádu komunismu to byl nejhorší rok. V Evropě a po celém světě jsme se neslavně proslavili téměř telenovelovými příběhy bývalé Nečasovy vlády. Z hlediska hospodářské a sociální situace v naší zemi se jednalo o jeden z nejhorších roků. Z 28 členských států EU jsme měli po Kypru nejhlubší hospodářský propad. Přeložíme-li si to do čísel, kterým každý rozumí, do koupěschopnosti - tedy co si za své peníze můžeme koupit - předběhlo nás v loňském roce nejen Slovensko, ale dokonce i Polsko a Litva.

 

Situace v Evropě a v eurozóně se finančně a ekonomicky stabilizovala. Dnes už ani naši největší euroskeptici, počínaje bývalým prezidentem Klausem a některými samozvanými takzvanými ekonomickými experty, nemluví o rozpadu eurozóny, případně o zániku eura. Trend postupného ekonomického oživování a zlepšování situace bude v roce 2014 nadále pokračovat.

 

V našem blízkém sousedství - na druhé straně Středozemního moře - byl minulý rok pro miliony lidí v Sýrii spolu s miliony uprchlíků katastrofický. Obávám se, že tady nelze očekávat žádná velká zlepšení ani v roce 2014.

 

V lednu začíná řecké předsednictví EU a vy jste u této příležitosti jednal počátkem prosince v Aténách. Řecko se potýká v posledních letech s velkými ekonomickými, sociálními a společenskými problémy. Zvládne podle vašeho názoru tento úkol?

 

Jsem přesvědčen, že Řekové tento úkol zvládnou a to dokonce velmi dobře. K tomuto přesvědčení mě dovedla nejen skutečnost, že Řekové již několikrát Evropské unii předsedali v minulosti, ale také samotná jednání, která jsme měli jako vedení sociálnědemokratické frakce s řeckým premiérem Samarasem, s ministrem zahraničí Venizelosem a s dalšími řeckými ministry zodpovědnými za organizaci a náplň evropského předsednictví. Řecko je na tento úkol dobře připraveno.

 

Jako hlavní prioritu jak pro Evropu, tak pro sebe mají samozřejmě další stabilizaci a konsolidaci finanční a ekonomické situace. Chtějí dále pokročit s vytvářením bankovní unie. Hlavně se ale chtějí zaměřit na problémy nezaměstnanosti, a sice především na nezaměstnanost mladých lidí. To je nutné nejen v Řecku, ale ve většině evropských států.

 

V celé EU máme více než 26 milionů nezaměstnaných, z toho velkou část tvoří mladí lidé. V Řecku přesahuje nezaměstnanost mladých lidí 56%. Čili priority, které si Řekové stanovili, jsou správné. Samotná situace v Řecku stále není jednoduchá. Důležité však je, že se začíná krok za krokem lepšit. Domnívám se, že to začínají vidět i běžní Řekové. Řecko má dnes dokonce tzv. strukturální přebytek svého státního rozpočtu. To znamená, že kdyby nemuselo platit úroky, mají ve svém rozpočtu již více než 750 milionů eur přebytku. Pokles řecké ekonomiky se zastavil. Řekl bych, že se dnes Řekové do nového roku 2014 dívají s menším pesimismem, než tomu bylo touto dobou loni.

 

Úderem půlnoci se na nový rok eurozóna rozšířila o další členský stát. Euro přijalo Lotyšsko. Jak vidíte budoucnost společné evropské měny?

 

Jak jsem již řekl, v Evropě dnes stěží najdeme důvěryhodného politika nebo ekonoma, který by tvrdil, že společná evropská měna končí. Naopak, podíváme-li se například na vývoj kurzu eura vůči americkému dolaru či japonskému jenu, evropská měna, na rozdíl od české koruny, za loňský rok výrazně posílila. Její posílení je postaveno na solidních základech. Téměř ve všech zemích Evropské unie začínají ekonomiky růst - bohužel s již zmíněnou jednou nebo dvěma výjimkami, kam patří i Česká republika.

 

Postupně se řeší záležitosti, které měly být vytvořeny při samotném vzniku společné měny - jako je společný evropský dozor nad hlavními bankami nebo mechanismy pro případ potíží těchto bank. Jinými slovy vzniká bankovní unie. Dnes hledí Evropané k euru i ke své ekonomické budoucnosti mnohem optimističtěji, než tomu bylo v roce 2012 nebo 2013.

 

Vstup Lotyšska do eurozóny je výrazem této důvěry. Nebudu zastírat, že jedním z hlavních aspektů pro přijetí společné evropské měny je pro Lotyše i prvek bezpečnostní, kdy se chtějí definitivně odpoutat od bývalého Sovětského svazu, dnešního Ruska. Na podobný krok se připravují i Litevci, kteří by rádi přijali euro už v roce 2015. Věřím, že se jim to povede. A mimochodem, důležité kroky k budoucímu přijetí eura provádí také Rumunsko.

 

Reformy, které provedli Lotyši nejenom z důvodu přijetí eura, ale pro svoji vlastní ekonomiku jsou obdivuhodné. V době finanční krize potřebovalo Lotyšsko pomoc evropskou i od Mezinárodního měnového fondu. Během roku se ekonomika propadla o 20%, ale Lotyši se s tím byli schopni, v porovnání s Řeckem, během velmi krátké doby vypořádat. Dnes má tak Lotyšsko stabilizované finance a nejsilnější hospodářský růst v celé Evropě.

 

Co se týče nás, Čechů, jsem přesvědčen, že je přijetí společné evropské měny ve střednědobé perspektivě v našem životním zájmu. Ani ne tak bezpečnostním, jako u Lotyšů, ale ekonomickým. Bez vstupu do eurozóny k nám bohužel nevstoupí výraznější zahraniční investoři. Sami nejsme schopni vyprodukovat větší silnější domácí investice, a pokud se u nás nebude investovat, naše ekonomika neporoste, a začneme ještě více zaostávat nejen za ostatními západními zeměmi, ale, jak jsem zmínil, i za Slovenskem nebo Litvou a Lotyšskem.

 

Na závěr, co mohou občané České republiky očekávat v novém roce 2014?

 

Věřím, že rok 2014 bude lepší, než ten minulý. Zlepší se celková ekonomická situace v Evropě, ale hlavně bude mít Česká republika konečně vládu, která se bude v první řadě věnovat problémům naší země a ne svým kamarádům, kšeftíkům a milenkám. Problémy, které před námi stojí, jsou obrovské. Máme totálně rozvrácenou státní správu. Vidíme to kupříkladu na neuvěřitelných peripetiích, které se dějí kolem policejního prezidenta. Vlastně nevíme, jestli máme policejní prezidenty dva nebo žádného. Za celý rok nebyl otevřen ani jediný kilometr nové dálnice a vyplácení dávek na úřadech práce je v naprostém rozvratu. Jsme jediná země v EU, která nemá zákon o státní službě. A tak bych mohl pokračovat.

 

 

Pro novou vládu nebude situace lehká. Naopak si myslím, že bude mít nejtěžší pozici, jakou měly vlády od počátku 90. let. Přesto však zůstávám optimistický. Věřím, že se jí podaří situaci stabilizovat a, že díky tomu přiláká potřebné investice. Schválením zákona o státní službě a dalšími opatřeními se jí podaří alespoň trochu nastartovat ekonomický růst a zastavit jak hospodářský, tak sociální propad. Nelze očekávat zázraky. Nikdo nemá kouzelný proutek. Jsem ale přesvědčen, že se u nás podaří situaci zlepšit! 

copyright © 2009 Dr. Libor Rouček design © Duckdesign | realizace: dakosoft
Podpora