Kalendář aktivit
<< březen 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Články a rozhovory
Česká vláda působí proti zájmům svých vlastních občanů!

02.06.2011 | Interview s Dr. Liborem Roučkem o jeho názorech a práci v Evropském parlamentu v průběhu května 2011.

Na květnovém plenárním zasedání EP ve Štrasburku jste jako jediný český europoslanec vystoupil v rozpravě ke strategickému směřování společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Zde, a pak i později v rozhovorech pro domácí a zahraniční sdělovací prostředky, jste se zaměřil na tzv. „arabské jaro“. Můžete shrnout vaše názory na tuto velice komplexní a dynamickou problematiku?

Ve svém příspěvku jsem zdůraznil myšlenku, že revoluce v severní Africe a v arabském světě by měly zůstat v arabském vlastnictví. Arabské a muslimské společnosti by si měly samy projít tímto emancipačním procesem bez vměšování z venku. Evropská Unie, Spojené státy a věřím, že i mnohé arabské státy z oblasti Perského zálivu, mají zájem na úspěchu těchto revolucí.

My, Evropané na tom máme zájem jak ideový tak bezpečnostní. Ideály svobody, lidských práv, demokracie a právního státu jsou také našimi ideály. Koneckonců jak naše národní státy, tak Evropská unie jsou postaveny na těchto myšlenkách. Jsme přesvědčeni, že právě tento koncept zajistí v dlouhodobé perspektivě stabilitu, mír, ekonomický rozvoj a zvyšování životní úrovně.

EU v současné době přehodnocuje svoji politiku a svůj přístup vůči svým jižním sousedům. Vypracovali jsme koncept, kde spojujeme otázku lidských práv a demokracie s finančními prostředky. Země na druhé straně Středozemního moře by měly být více podporovány, splní-li podmínky týkající se rozvoje demokracie. Nechceme podporovat autokraty a diktátory, jak se to v některých případech stalo v minulosti.

Rozpočtový výbor EP nedávno navrhl zvýšení výdajů příštího víceletého rozpočtu EU - na období od roku 2014 do roku 2020 - o pět procent. Parlament se tak pravděpodobně nevyhne tvrdému střetu s členskými státy EU, které jsou ochotny podpořit navýšení rozpočtu pouze o míru inflace a argumentují tím, že doma musí realizovat tvrdé rozpočtové škrty. Jak by podle vás měla vypadat zodpovědná rozpočtová politika jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států?

Začnu s úrovní členských států. Úspěšná a zodpovědná rozpočtová politika by měla být zaměřena na stabilitu a vyrovnanost veřejných financí spolu s podporou ekonomického růstu. Na příkladu našich sousedů v Německu vidíme, že se to daří. Německo roste velmi silným tempem - v prvním čtvrtletí tohoto roku o více než 5 %. Zároveň se Němcům daří snižovat deficit svých státních financí a zadlužení a budou mít během dvou let vyrovnaný rozpočet. Příklad Německa, ale také Holandska, Rakouska, Švédska, Finska a dalších států ukazuje, že takto koncipovaná zodpovědná a na ekonomický růst zaměřená rozpočtová politika je možná.

Rozpočty Evropské unie jsou podle evropských zákonů a pravidel vyrovnané. EU nehospodaří s deficitem. V rámci Lisabonské smlouvy, a nejen jí, byly svěřeny EU nové úlohy. Podle mého názoru, a mnohé členské státy se k tomu také přiklání, musíme společně provozovat např. i azylovou politiku a společnou ochranu hranic. To se samozřejmě neobejde bez větších finančních prostředků.

Z tohoto důvodu europoslanci a Evropská komise navrhují, aby byl na příští finanční rozpočtový rámec v letech 2014 – 2020 zvýšen rozpočet právě o zmiňovaných 5 %. Jsme si vědomi, že ne všechny vlády se ke zvýšení staví pozitivně. V Evropě je dnes spousta k další integraci Evropy ne právě pozitivně zaměřených států. Z těch největších a nejsilnější států mezi ně patří například Velká Británie.

Nemusíme však chodit daleko. Stačí se podívat na postoje české vlády. Česká vláda je proti navyšování rozpočtu i přesto, že Česká republika je čistým příjemcem. Jinými slovy, česká vláda působí proti zájmům svých vlastních občanů. Je jasné, že čím nižší rozpočet, tím méně peněz ze společné bruselské pokladny dostaneme.

V květnu proběhl v Bruselu filmový festival Jeden svět zaměřený na dokumentaci porušování lidských práv a svobod ve světě. Jako místopředseda Evropského parlamentu jste jeden z filmů, který byl v rámci tohoto festivalu na půdě EP promítán, zahajoval. Do jaké míry mohou podle vašeho názoru aktivity tohoto typu efektivně zlepšit situaci v oblasti lidských práv ve světě?

Jakýkoliv filmový festival zaměřený na otázku lidských práv samozřejmě sám o sobě nemůže zlepšit situaci na poli lidských práv ve světě. Každý filmový festival a akce zaměřená na tuto tématiku je však takovým malým kamínkem do celkové mozaiky.
Česká republika, konkrétně organizace Člověk v tísni, dělá pro zlepšování lidských práv ve světě opravdu hodně. Přímo pomáhá v mnoha zemích - od bývalých sovětských republik přes asijské země až po africkou Etiopii.

Člověk v tísni pořádá filmový festival Jeden svět již pravidelně. Jsem rád, že jsem ho jako místopředseda EP mohl opětovně podpořit. Festival zvyšuje povědomí o situaci lidských práv jak v České republice, tak v Bruselu. Zvyšuje také povědomí o tom, že ne všechno je v České republice špatně. Že se nedíváme jen sobecky a egoisticky na finance tekoucí ze společné pokladny EU. Naopak ukazuje, že v České republice jsou lidé, kteří věnují veškerý svůj čas a energii pomoci lidem, kteří neměli takové štěstí, aby se narodili v demokratických a prosperujících zemích.

21. května jste se zúčastnil jako čestný host zasedání Panevropské unie v německém Lindau, kde jste přednesl slavnostní projev. Panevropská unie je hnutím podporujícím myšlenku evropského sjednocování a federální Evropy, jehož zakladatelem byl šlechtic Coudenhove-Kalergi pocházející ze západočeských Poběžovic. Můžete nám prozradit, co bylo obsahem vašeho projevu a říci nám něco bližšího o spolupráci s Panevropskou unií?

Jako Evropan a člověk přející si hlubší spolupráci evropských národů a států na federalistické úrovni se snažím podporovat všechna hnutí, která směřují k tomuto cíli. Panevropská unie patří již od dob svého zakladatele, našeho krajana Coudenhove-Kalergi, k těmto hnutím. Využil jsem pozvání předsedy Panevropské unie Bernda Posselta k přednesení slavnostního projevu.

Obsahem mého projevu bylo v první řadě zamyšlení nad minulostí a nad chybami, které Evropané v minulém století učinili, a z nichž si musíme vzít poučení. Dnes je hlavně mladým lidem jasné, že do konceptu našeho života postaveného na respektu a dodržování lidských práv, respektu k názorům druhého, na toleranci a vzájemném soužití, nepatří řešení sporů válečnými prostředky. Nepatří tam ani odsuny či vyhánění obyvatelstva v důsledku těchto válek.

Vyjádřil jsem přesvědčení, že si toto Evropané v uplynulých desetiletích uvědomili. Uvědomili si to Němci, Francouzi a jsem rád, že i my Češi. Na tomto základě jsme překonali svoji minulost a snažíme se společně ve spolupráci s evropskými národy budovat silnou a sjednocenou Evropu.

Samozřejmě EU čelí mnoha výzvám, které se na nás téměř každým dnem hrnou. Ať se jedná o otázky nevyřešených konfliktů např. na Blízkém východě, nebo o řešení následků finanční a hospodářské krize. Máme zde rizika a nebezpečí plynoucí z již zmiňovaného konfliktu v severní Africe a podobně. Jestliže máme být úspěšní, nemůžeme tato rizika a výzvy řešit a překonávat sami, ale jen společně. Bez ohledu na to, jestli jsme Němci, Poláci, Francouzi nebo Češi, nebo jestli je někdo sociální demokrat jako já nebo zástupci Panevropské unie, kteří jsou převážně křesťansko-konzervativního smýšlení. Tomuto tématu jsem se věnoval v hlavní části mého projevu.

Koncem května představil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka svůj nový stínový kabinet, ve kterém najdeme nové i staronové tváře. Jak složení tohoto týmu hodnotíte?

Koncept stínového kabinetu je dobrý a důležitý. Jsem rád, že nejen ve Velké Británii, kde je většinový volební systém, ale i v České republice již roky nejsilnější opoziční strany vytvářejí stínové vlády. Největší přínos činnosti stínové vlády spočívá v tom, že tzv. stínový ministr sleduje aktivity svého skutečného protějšku. Jeho nebo její úlohou by mělo být navrhování lepších řešení. Tedy nejen kritizuje kroky skutečných ministrů, ale měl by navrhovat řešení a spojovat tato řešení s celkovou koncepcí práce opoziční strany.

Když se podíváme na konkrétní jména ve stínové vládě ČSSD, jedná se o kvalitní lidi. Pokud jde například o mojí oblast zahraniční a bezpečnostní politiky, jsem přesvědčen, že jak Luboš Zaorálek, tak i nový stínový ministr pro obranu, Honza Hamáček, jsou lidé, kteří se této tématice dlouhodobě věnují. Jsou to, jak se říká, lidé na správném místě.

Pokud bych chtěl na této vládě něco kritizovat, je to stále problém, který trápí celou českou politiku včetně sociální demokracie, a sice nedostatek žen. Věřím, že si je předseda ČSSD Bohuslav Sobotka této situace vědom. Po příštích volbách, které, jak jsem přesvědčen, sociální demokracie s převahou vyhraje, bych si přál ve skutečné vládě více žen!


 

copyright © 2009 Dr. Libor Rouček design © Duckdesign | realizace: dakosoft
Podpora