Kalendář aktivit
<< duben 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930
Články a rozhovory
Nezaměstnanost není problém jednotlivce. Vláda ji musí začít řešit!

09.03.2013 | 600 tisíc lidí bez práce je čerstvý a také rekordní údaj o nezaměstnanosti v ČR.

 

Naše vláda však vnímá v duchu své ideologické zaslepenosti nezaměstnanost jako problém neschopných jednotlivců, místo aby se aktivně snažila trh práce pozitivně ovlivnit. Údajem, který hovoří za vše, jsou od roku 2010 stále se snižující výdaje státu na politiku zaměstnanosti. V jejich rámci byla aktivní politika zaměstnanosti redukována nejvíce – ve srovnání s vyspělejšími státy EU jsme (v procentuálním vyjádření) na desetině jejich výdajů!

 

Zažíváme nebývalý ekonomický pokles, který je bohužel z velké části výsledkem diletantské hospodářské politiky Nečasovy vlády. Až ve druhé řadě jej lze připisovat hospodářské krizi. Jak jinak si lze vysvětlit skutečnost, že naši sousedé navzdory krizi dosahují lepších ekonomických výsledků než Česká republika?

 

Ekonomický pokles produkuje stále více nezaměstnaných a v té souvislosti se jasně rýsuje několik kolosálních problémů pro budoucnost:

1/ Vláda odmítá chápat nezaměstnanost jako reálný problém občanů, který je třeba řešit konkrétními opatřeními na trhu práce a promyšlenými zásahy ve prospěch oživení ekonomického růstu. Ptáte se, proč se to u nás jednoduše nedělá stejně jako jinde v západní Evropě? Odborníci na trh práce z TOP 09 a ODS národu s oblibou sugerují, že nezaměstnaní jsou zpravidla tzv. „nemakačenkové“, se kterými je třeba zatočit, protože je jejich hlavním cílem zneužívání dávek (viz povinná docházka nezaměstnaných na Czech pointy kritizovaná ombudsmanem jako ponižující šikana). Jimi vykreslovaný obrázek českých nezaměstnaných, kteří si vesele užívají dávek v nezaměstnanosti, se však míjí skutečností: podporu v nezaměstnanosti totiž dostává jen čtvrtina lidí, kteří jsou nezaměstnaní. Průměrná výše této podpory u nás dosahuje asi 6700 Kč, což znamená, že řada lidí se bez dodatečné státní sociální pomoci ani neobejde. Do pasti chudoby a exekucí následně upadá stále více osob.

 

2/ Nemyslete si, že naše vláda je ve věci nezaměstnanosti úplně nečinná: Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené TOP 09 zavedlo od nového roku novou metodiku výpočtu míry nezaměstnanosti. Dosavadní číslo totiž poměřovalo uchazeče o práci k ekonomicky aktivním osobám, zatímco nový údaj vztahuje počet nezaměstnaných ke všem obyvatelům ve věku od 15 do 64 let (tzn. i k těm, kteří z nějakého důvodu nejsou ekonomicky aktivní, jako např. ženy v domácnosti nebo invalidní důchodci či studenti). Důsledky tohoto čarování s čísly jsou nasnadě: statistika sice vypadá lépe, ale žádnému nezaměstnanému práci nepřinese. Je to doklad, že česká vláda nepříznivé údaje vnímá jako statistický problém, který je třeba řešit statisticky. Dovedeno ad absurdum: kdybychom nebyli hloupí a nezaměstnanost neevidovali, tak by tento problém úplně zmizel!

 

3/ Dramaticky roste počet mladých nezaměstnaných. Zatímco předchozí bod mohl budit pousmání, u tohoto bodu jde legrace stranou. V současnosti se podíl nezaměstnaných do 25 let již povážlivě blíží pětině všech lidí bez práce a za posledních pět let se zvýšil o 80 %. Jsou to lidé, kteří marně hledají uplatnění, a nezbývá jim často nic jiného, než se pověsit na krk svým rodičům. Rýsuje se nám tu fenomén ztracené generace, která nebude mít šanci postavit se na vlastní nohy a naučit se normálním pracovním návykům. V situaci, kdy ekonomika klesá, se nová místa nevytvářejí a na stále ubývající volná místa zaměstnavatelé požadují několikaletou praxi, kterou mladí neměli kde absolvovat.

 

Jak situaci řešit? Jelikož jsou mladí lidé v celé Evropě hlavní obětí současné krize, navrhl Evropský parlament tzv. záruku pro mladé, která by měla garantovat lidem do 25 let po čtyřech měsících nezaměstnanosti pracovní místo nebo aspoň rekvalifikaci. Jsem přesvědčen, že se tento instrument naší společnosti vyplatí, a to nejen z daňového hlediska.

 

Je třeba, aby se naše ministerstva práce a školství inspirovala třeba v sousedním Rakousku nebo Německu, kde funguje duální systém vzdělávání spojeného s podnikovou praxí. Tam se totiž nestává, že se mladí učí pro něco, co se na trhu práce vůbec neuplatní.

 

Premiér Nečas by měl najít odvahu vyvodit důsledky z katastrofálních zásahů ministra Drábka (TOP 09) do systému úřadů práce. Ty jsou totálně ochromeny a v podstatě se z nich stala pouze místa pro výplatu sociálních dávek. Nepsaným pokynem nadřízených je pokud možno vystrnadit nezaměstnané z evidence. Na práci s uchazeči o zaměstnání a komunikaci se zaměstnavateli už úřadům práce zkrátka nezbývá kapacita.

 

Neschopnost čerpat řádně prostředky z fondů EU omezuje tvorbu nových pracovních míst stejně jako nesmyslný odpor k investičním pobídkám pro zahraniční investory, o které se běžně ostatní státy tímto způsobem ucházejí.

 

Jak je vidět, existuje řada možností jak zastavit zoufalý trend nezaměstnanosti v ČR. Předpokladem k jejich využití je však odhození ideologických klapek na oči a ochota poučit se jinde. Obávám se, že tento zásadní předpoklad naší vládě chybí.

 

Libor Rouček

 

Zdroj: http://liborroucek.blog.idnes.cz

 

copyright © 2009 Dr. Libor Rouček design © Duckdesign | realizace: dakosoft
Podpora